 |
Právě je 3935 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
monsek
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
187508824
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
|
Život víry: Bůh se zjevil v Ježíši Kristu.
|
poslal oko V něm máme vykoupení skrze jeho krev — odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti, kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti, když nám oznámil tajemství své vůle, jak se mu líbilo a jak si předsevzal, aby pro správu období, v němž budou naplněny příhodné časy, uspořádal pod jednu hlavu v Kristu všechny věci: ty na nebesích i ty na zemi, aby je uspořádal v něm. V něm jsme se stali i dědici, když jsme byli předurčeni podle předsevzetí toho, který působí všechno podle rady své vůle, abychom tu byli k chvále jeho slávy, my, kteří jsme již předtím doufali v Krista. (Ef 1,7 ...).
Co znamená, že se Bůh zjevil v Ježíši Kristu? Každý člověk má schopnost v sobě vnímat touhu po nekonečnu. Po dokonalé lásce, po plnosti, po štěstí.
|
|
Život víry: Kázání o laskavosti a dobrotě
|
poslal Lutrik Starozákonní čtení: Žalm 34,9: „Okuste a uzříte, že Hospodin je dobrý. Blaze muži, který se utíká k němu.“
Evangelijní čtení: Matouš 19, 16-17a: „A hle, kdosi k němu přišel a zeptal se ho: "Mistře, co dobrého mám udělat, abych získal věčný život?" On mu řekl: "Proč se mě ptáš na dobré? Jediný je dobrý!“
Čtení ke kázání: Gal 5, 22-23: „Ovoce Božího Ducha však je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.
|
Vložil: Tomas v Úterý, 06. říjen 2026 @ 19:37:18 CEST (233 čtenářů)
Více... | 5965 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Hippolyt Římský jasně vyznává Božství i lidství Ježíše Krista
|
poslal Nepřihlášený
Z výkladu 2. žalmu od biskupa Hippolyta Římského (2.-3. stol.):
"Když přišel na svět, zjevil se jako Bůh i člověk.
A je snadné v Něm rozpoznat člověka, když má hlad a jeví známky vyčerpání, je unavený a žíznivý, ustupuje ve strachu, modlí se a truchlí, spí na polštáři na lodi, prosí o odstranění kalicha utrpení, potí se v agónii, je posilován andělem, zrazen Jidášem, vysmíván Kaifášem, a Herodem pohrdán, Pilátem bičován, vojáky vysmíván, Židy přibit na kříž, s výkřikem odevzdává svého ducha Otci, sklání hlavu a vydechuje naposledy, je probodnut kopím do boku, zabalen do plátna a uložen do hrobu a třetího dne vzkříšen Otcem.
|
|
Život víry: Kázání o dvanáctiletém Ježíši v chrámě
|
poslal Lutrik Starozákonní čtení: Ž 84: Pro předního zpěváka. Podle gatského způsobu. Pro Kórachovce, žalm. “Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů! Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu! Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože! Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit. Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť. Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním. Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu. Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože! Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout. Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti, vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně. Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!”
Novozákonní čtení: 1 Timoteovi 4,12: “Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.”
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 21. září 2026 @ 10:27:14 CEST (647 čtenářů)
Více... | 19921 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Kázání o dvanáctiletém Ježíši v chrámě
|
poslal Lutrik Starozákonní čtení: Ž 84: Pro předního zpěváka. Podle gatského způsobu. Pro Kórachovce, žalm. “Jak je tvůj příbytek milý, Hospodine zástupů! Má duše zmírá steskem po Hospodinových nádvořích, mé srdce i mé tělo plesají vstříc živému Bohu! Vždyť i vrabec přístřeší si najde, vlaštovka si staví hnízdo u tvých oltářů, aby svá mláďata zde uložila, Hospodine zástupů, můj Králi a můj Bože! Blaze těm, kdo bydlí ve tvém domě, mohou tě zde vždycky chválit. Blaze člověku, jenž sílu hledá v tobě, těm, kteří se vydávají na pouť. Když Dolinou balzámovníků se ubírají, učiní ji prameništěm, včasný déšť ji halí požehnáním. Pokračují stále s novou silou, objeví se před svým Bohem na Sijónu. Hospodine, Bože zástupů, slyš modlitbu mou, naslouchej, Jákobův Bože! Ty jsi štít náš, Bože, pohleď, na tvář svého pomazaného rač shlédnout. Den v tvých nádvořích je lepší než tisíce jinde; raději chci stát před prahem domu svého Boha, než prodlévat v stanech svévolnosti, vždyť Hospodin Bůh je štít a slunce, Hospodin je dárce milosti a slávy, žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně. Hospodine zástupů, blaze člověku, jenž doufá v tebe!”
Novozákonní čtení: 1 Timoteovi 4,12: “Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.”
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 21. září 2026 @ 10:27:07 CEST (619 čtenářů)
Více... | 19921 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Kázání o odmítnutých učednících
|
poslal Lutrik První čtení: 1 Samuelova 15,22 - 26: „Tu řekl Samuel: "Líbí se Hospodinu zápalné oběti a obětní hody víc než poslouchat Hospodina? Hle, poslouchat je lepší než obětní hod, pozorně rozvažovat je víc než tuk beranů. Vzdor je jako hříšné věštění a svéhlavost jako kouzla a ctění domácích bůžků. Protože jsi zavrhl Hospodinovo slovo, i on zavrhl tebe jako krále." Saul doznal Samuelovi: "Zhřešil jsem, neboť jsem přestoupil Hospodinův rozkaz i tvá slova. Bál jsem se lidu, proto jsem je uposlechl. Nyní však sejmi ze mne prosím můj hřích a vrať se se mnou; chci se poklonit Hospodinu." Samuel však Saula odmítl: "Nevrátím se s tebou. Zavrhl jsi Hospodinovo slovo, proto Hospodin zavrhl tebe, abys nebyl králem nad Izraelem."“
|
Vložil: Tomas v Pondělí, 21. září 2026 @ 10:26:46 CEST (627 čtenářů)
Více... | 12182 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Lactantius má jasno - Ježíš je spolu s Otcem jeden Bůh
|
poslal Nepřihlášený "Ať si ani Židé, ani filozofové nelichotí ohledně nejvyššího Boha. Kdo neuznával Boha, nemohl uznávat ani Otce. To je moudrost a tajemství nejvyššího Boha. Skrze Krista si Bůh přeje být uznáván a ctěn. Proto předem poslal proroky, aby ohlásili jeho příchod, aby poté, co se na něm proroctví naplní, byl lidmi uznán jako Syn Boží i jako Bůh.
|
|
Život víry: Když je rakví víc než kolébek.
|
poslal oko Anglický spisovatel G. B. Shaw řekl, že zná tři druhy lži. Malou
lež, velkou lež a statistiku. Přesto začnu právě u ní. Statistiky uvádí,
že ubývá populace. Převažuje počet zemřelých nad narozenými, rakví je
více než kolébek. Už řadu let se tento rozdíl pohybuje kolem minus 30
tisíc lidí ročně. Jako by každým rokem zmizelo v naší vlasti jedno
třicetitisícové město.
|
|
Život víry: O tom, jak blízko jsi (můžeš být či budeš) Bohu, rozhoduješ ty!
|
poslal Willy Klíčový verš k tématu článku je v listě bratra Pána Ježíše Jakuba 4:8, ale uvádím jej v širší souvislosti (6-12).
Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘ Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás. Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očistěte ruce, hříšníci, a očistěte srdce, lidé dvojí mysli. Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. Pokořte se před Pánem, a povýší vás. Bratři, nemluvte jeden proti druhému. Kdo mluví proti bratru nebo soudí svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem Zákona, nýbrž soudcem. Jeden je zákonodárce a soudce, ten, který může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?
|
Vložil: Tomas v Neděle, 13. září 2026 @ 02:35:58 CEST (804 čtenářů)
Více... | 2820 bytů | 1 komentář | Skóre: 0
|
|
Život víry: O tom, jak blízko jsi (můžeš být či budeš) Bohu, rozhoduješ ty!
|
poslal Willy Klíčový verš k tématu článku je v listě bratra Pána Ježíše Jakuba 4:8, ale uvádím jej v širší souvislosti (6-12).
Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘ Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás. Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očistěte ruce, hříšníci, a očistěte srdce, lidé dvojí mysli. Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. Pokořte se před Pánem, a povýší vás. Bratři, nemluvte jeden proti druhému. Kdo mluví proti bratru nebo soudí svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem Zákona, nýbrž soudcem. Jeden je zákonodárce a soudce, ten, který může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?
|
Vložil: Tomas v Neděle, 13. září 2026 @ 02:35:54 CEST (750 čtenářů)
Více... | 2820 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: O tom, jak blízko jsi (můžeš být či budeš) Bohu, rozhoduješ ty!
|
poslal Willy Klíčový verš k tématu článku je v listě bratra Pána Ježíše Jakuba 4:8, ale uvádím jej v širší souvislosti (6-12).
Ještě větší je však milost, kterou dává. Proto Písmo praví: ‚Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost.‘ Poddejte se tedy Bohu. Postavte se proti Ďáblu, a uteče od vás. Přibližte se k Bohu, a přiblíží se k vám. Očistěte ruce, hříšníci, a očistěte srdce, lidé dvojí mysli. Pociťte svou ubohost, naříkejte a plačte. Váš smích ať se obrátí v nářek a vaše radost v sklíčenost. Pokořte se před Pánem, a povýší vás. Bratři, nemluvte jeden proti druhému. Kdo mluví proti bratru nebo soudí svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem Zákona, nýbrž soudcem. Jeden je zákonodárce a soudce, ten, který může zachránit i zahubit. Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?
|
Vložil: Tomas v Neděle, 13. září 2026 @ 02:35:50 CEST (757 čtenářů)
Více... | 2820 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: ZAPOMNĚNÍ A UVĚDOMĚNÍ
|
poslal Dzehenuti ZAPOMNĚNÍ A UVĚDOMĚNÍMožná se člověk k Bohu nevrací tím, že se stane někým jiným, ale tím, že „přijde k sobě“Proč se člověk vzdaluje od jediného Boha?Možných odpovědí je mnoho. Pýcha. Touha po moci. Strach. Bohatství. Starosti. Sobectví. Modly.Ale co když je pod tím vším ještě jednodušší princip?ZAPOMNĚNÍ.A jestliže je zapomnění pohybem pryč, co stojí na opačné straně?Možná:UVĚDOMĚNÍ.Ne pouhé získání nové informace.Ale rozpomenutí se.Bible před zapomněním skutečně varujeVe Starém zákoně se zvláštním způsobem opakuje jedno varování:Nezapomeň.Mojžíš varuje Izrael: „Střez se, abys nezapomněl na Hospodina, svého Boha…“
— Deuteronomium 8,11
|
Vložil: Tomas v Neděle, 13. září 2026 @ 02:34:35 CEST (751 čtenářů)
Více... | 8750 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: Když Bůh přebývá v lásce
|
poslal Dzehenuti
Když
Bůh přebývá v lásce
Jeden Duch, mnoho duší a tajemství individuality
„Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a
Bůh v něm.“
— 1. Janova 4,16
1. Jeden Duch, mnoho pohledů
Možná jsme si otázku života po smrti položili špatně. Ptáme se: Kam
odejde duše? Co z člověka přežije? Kam se vrací duch? Ale co když je hlubší
otázka jiná: Co z člověka má důvod zůstat?
Je-li Bůh Duch a je-li pouze jeden skutečný zdroj života a vědomí,
potom jednotlivé bytosti nemusíme chápat jako dokonale oddělené ostrovy vědomí.
Můžeme si Boha představit jako nekonečné moře. Z něj pochází voda mnoha řek.
Každá řeka teče jinudy, prochází jinou krajinou, potkává jiné překážky a
vytváří vlastní příběh. Řeky jsou skutečně rozdílné, ale voda má tentýž původ.
Podobně může existovat jeden Svatý Duch a zároveň skutečná mnohost
individuálních duší. Pavel píše: „Je jedno tělo a jeden Duch.“ (Ef 4,4) a také:
„Jsou rozdílná obdarování, ale tentýž Duch.“ (1 Kor 12,4). Mnohost tedy sama o
sobě nemusí odporovat jednotě.
|
Vložil: Tomas v Neděle, 13. září 2026 @ 02:18:47 CEST (746 čtenářů)
Více... | 7640 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: 2 ZACHRÁNCI, 2 SPASITELÉ
|
poslal rosmano
Kdo je podle Písma SPASITELEM, ZACHRÁNCEM ? Naším, aby bylo jasno.
Písmo , a to jak Starý zákon, tak i Nový zákon, mluví o 2 Spasitelích
1) Bůh Nejvyšší, JHWH, Bůh našeho Pána Ježíše Krista
2) Pán Ježíš Kristus
Bůh je hlavním iniciátorem, architektem, původcem našeho spasení. Bůh nás povolal a bdí nad naší spásou, záchranou. On "vymyslel" způsob, cestu naší záchrany
Pán Ježíš Kristus je Bohem povolaný služebník, prostředník, nástroj v Božích rukách, aby vykonal nutné úkony pro naší spásu a přivedl nás k Bohu.
|
|
Život víry: „Já jej vystavím“ — Ježíš, chrám a tajemství Svatého ducha
|
poslal Dzehenuti
„Já
jej vystavím“ — Ježíš, chrám a tajemství Svatého ducha
Úvod
Existuje krátký
Ježíšův výrok, který může při pozorném čtení otevřít mnohem hlubší otázku, než
se na první pohled zdá:
„Zbořte tento
chrám a ve třech dnech jej postavím.“ — Jan 2,19
Ježíš neříká:
„Bůh jej postaví.“ Neříká ani: „Otec jej postaví.“ Říká: „Já jej postavím.“ Co
tím myslel?
Chrámem bylo jeho tělo
Ježíšovi
posluchači jeho slova vztáhli na jeruzalémský chrám: „Čtyřicet šest let byl
tento chrám budován, a ty jej postavíš ve třech dnech?“ — Jan 2,20.
Jan však
okamžitě vysvětluje: „On však mluvil o chrámu svého těla.“ — Jan 2,21.
Zboření chrámu
tedy odpovídá Ježíšově smrti a pozvednutí chrámu jeho vzkříšení. Řecké sloveso ἐγερῶ
(egeró) znamená „pozvednu“, „vztyčím“ a v tomto kontextu může nést význam
„vzkřísím“. Ježíš tedy o svém vlastním těle říká: „Vy jej zničíte — já jej
znovu pozvednu.“
Kdo ale Ježíše vzkřísil?
Tady vzniká
zdánlivý paradox. Ježíš říká: „Já jej pozvednu.“ — Jan 2,19. Skutky však
říkají: „Bůh jej vzkřísil.“ — Sk 2,24. Pavel pak píše o „Duchu toho, který
vzkřísil Ježíše z mrtvých“ — Řím 8,11.
Máme tedy tři
formulace: Ježíš říká „já“, apoštolové připisují vzkříšení Bohu a Pavel mluví o
Božím Duchu. Nemusí však jít o rozpor. Mohou společně ukazovat, co znamenalo,
že Bůh přebýval v Ježíši.
Bůh je Duch a je svatý
Ježíš říká:
„Bůh je Duch.“ — Jan 4,24. Zjevení zároveň říká: „Ty jediný jsi svatý.“ — Zj
15,4.
Pokud tyto
výroky spojíme jako teologickou syntézu, vzniká jednoduchá myšlenka: jediný Bůh
je Duch a tento jediný Bůh je absolutně svatý. „Svatý“ lze v tomto pracovním
modelu chápat jako stav dokonalé čistoty, neporušenosti a oddělenosti od zla.
Písmo mluví o
„jeho svatém Duchu“ (Iz 63,10–11) a David prosí: „Svého svatého ducha mi
neodnímej.“ — Ž 51,13. Jde o Božího Ducha, který je svatý.
Bůh svého Ducha vysílá
Žalmista říká:
„Sesíláš svého ducha, jsou stvořeni.“ — Ž 104,30. Joel prorokuje: „Vyleji svého
ducha na každé tělo.“ — Joel 3,1. Ježíš mluví o „Duchu pravdy, který od Otce
vychází“ — Jan 15,26.
To umožňuje
pracovat s obrazem jediného zdroje, z něhož Duch vychází a působí, aniž by
přestal být Duchem tohoto jediného zdroje.
|
|
Život víry: Kdopak to mluví?
|
poslal Willy 1P 4:11 Mluví-li někdo, ať mluví jakožto Boží výroky (Pavlík - jako sdělení Boží). Slouží-li někdo, ať slouží ze síly, kterou poskytuje Bůh, aby byl ve všem oslavován Bůh skrze Ježíše Krista, jemuž patří sláva a moc na věky věků. Amen.
Dnes (25.8.) jsem se po ránu před Pánem zamýšlel nad tím, co vlastně křesťané tady i jinde mluví/píší. Ve světle Božího Slova by to podle apoštola Petra měly být jakožto Boží výroky, Boží sdělení, tzn. že by skrze Boží děti, syny, kněze, služebníky, měly znít Boží výroky, Boží Slovo, aby byl oslavován Bůh skrze Ježíše Krista, Jehož ústy jsme my, kdo jsme uvěřili evangeliu a Jeho jménu a touto vírou žijeme Jeho životem, poznáváním Boha Otce a Toho, Jehož poslal, Ježíše Krista, našeho Zachránce a Pána.
|
|
Život víry: MESIÁŠ, KRISTUS - není BŮH, ale BOŽÍ ZÁSTUPCE,
|
poslal rosmano
Bylo by možné to, že dnešní trinitáři ve své upřímné
snaze o vyvýšení Ježíše bezděčně padli do pasti a připisují mu postavení Boha, zatímco on sám si na to
nikdy žádné nároky nedělal ?? Zcela určitě. To se vývojem od 2. do 4. století po Kristu stalo.
Nárok na božství v trinitářském slova smyslu by ve skutečnosti bylo rouhání i podle Ježíšových vlastních norem, protože několikrát potvrdil, že jeho Otec byl tím jediným pravým Bohem.
Runia ( o kterém byla řeč v předchozím článku) trvá na tom, že Ježíš skutečně tvrdil, že je Bůh,
a že tak ho chápali někteří židovští vůdci v Janovi 5:
18. Tím ale míchá mnohem pozdější trinitářskou polemiku do Janových zápisů z prvního století a výsledkem je zmatení celé záležitosti.
Ježíš je v Janově evangeliu nesmlouvavým advokátem jednoosobního
monoteismu svého židovského dědictví.11 Jako “Syn
Boží” Ježíš rozeznal, že nevlastní žádnou vrozenou
moc kromě té od Otce. Jeho pravomoc byla odvozená.
Vždycky hledal vůli Toho, kdo ho pověřil, to jest, byl
totálně závislý na Jednom Bohu. Na závěr své výměny názorů s farizeji Ježíš potvrdil svou víru v Toho,
kdo je sám Bohem (Jan 5:44). J 5:44: Jak vy můžete uvěřit, když přijímáte slávu jedni od druhých, ale slávu, která je od jediného Boha, nehledáte? Obhajuje monoteismus
svého židovského dědictví.
|
|
Život víry: Kázání o trpělivosti
|
poslal lutrik První čtení: Genesis 26,12-22: „Izák začal v té zemi sít a sklidil toho roku stonásobně; tak mu Hospodin požehnal. Tak se ten muž vzmohl a vzmáhal se stále víc, až se stal velice zámožným. Měl stáda bravu a stáda skotu i četnou čeládku. Pelištejci mu proto záviděli. Pelištejci zasypali všechny studně, které vykopali Abrahamovi služebníci za Izákova otce Abrahama, a naplnili je prachem. Abímelek řekl Izákovi: "Odejdi od nás, neboť jsi mnohem mocnější než my." Izák tedy odtud odešel, utábořil se v Gerarském úvalu a usadil se tam. Znovu kopal studně, které vykopali za dnů jeho otce Abrahama a které po Abrahamově smrti Pelištejci zasypali. Pojmenoval je stejně jako jeho otec. Izákovi služebníci kopali v tom úvalu a přišli na studni pramenité vody. Ale gerarští pastýři se s pastýři Izákovými přeli: "Ta voda patří nám!" Proto tu studni pojmenoval Esek (to je Váda), že se s ním vadili. Vykopali tedy jinou studni. O tu se také přeli, proto ji pojmenoval Sitná (to je Sočení). Pak postoupil dál a vykopal další studni; o tu se již nepřeli. Pojmenoval ji Rechobót (to je Prostorná) a řekl: "Teď už nám Hospodin poskytl prostor, abychom se mohli na zemi rozplodit.“
Druhé čtení: Matouš 24,13: „Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“
|
Vložil: Tomas v Čtvrtek, 20. srpen 2026 @ 23:07:08 CEST (916 čtenářů)
Více... | 8639 bytů | komentáře? | Skóre: 0
|
|
Život víry: SESTOUPIL Duch svatý na někoho = BYL POKŘTĚN Duchem svatým
|
poslal rosmano
V diskusi s převráceči Písma, s převraceči významu sdělení Písma, učení Písma, se tito posměvači a nedoučení heretici posmívají něčemu, co neznají. A co sami ze záznamů apoštolů nejsou při své sektářské heretické slepotě poznat a pochopit. Podle slov Písma :
„ Tito pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od přirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poškvrňují.“
— Juda 1,10
„…jako nerozumná zvířata, přirozeně zrozená k polapení a záhubě, rouhají se tomu, čemu nerozumějí…“ — 2. Petr 2,12
A zpochybňují a zesměšňují skutečnost, že vkládáním rukou apoštolů - např. Petra, Jana, Pavla - lidé prožili křest Duchem svatým. Byli pokřtěni Duchem svatým.
Skutky 8,14 - 19 Skutky 19,6 Sk 19:6: Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat. Nevím, jestli v jejich domnění to byl nějaký kabaret, reality show, nebo co vlastně ? K tomu se nikdo z těch posměvačů nevyjádřil,
|
|
|
