/ Spasitel byl zde na zemi dokonale integrován s Otcem (J. 10:30; J. 14:9,10; Kol. 2:9). 

Ale toto spojení Otec Syn, bylo na kříži přerušeno a Syn pak odolával jen v síle těla. /

Jak v síle těla ?  Když tvrdíte, že je Bůh ?

   Chtělo by to trochu důslednosti v těch fabulacích...

__________________

Jak v síle těla, když tvrdíme, že je Bůh?

Přece takto:

"Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl,
 nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka
 se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži."

Tzn.: dobrovolně se zřekl výsad svého Božství a dobrovolně zvolil vzít na sebe úděl člověka se vším všudy kromě hříchu, tedy i s křehkostí lidského těla a jeho potřebami, i se skutečností utrpení a smrti.

Nepřestal být přitom Bohem, ale dobrovolně si zvolil být člověkem a v přijatém lidství nevyužívat svých Božských výsad, jakými jsou Božská moc, netrpitelnost, všemohoucnost a nesmrtelnost. A tak ač všemocný Bůh, přesto v lidství dobrovolně snášel lidskou bezmocnost, a ač nesmrtelný Bůh, přesrto v lidství dobrovolně snesl skutečnou smrt.

Bůh si toto DOBROVOLNĚ zvolil, aniž by zároveň přestal být Bohem, protože přestat být Bohem je u Boha nemožné, stejně jako nám není možné přestat být člověkem, ale i přesto jako lidé můžeme mít účast na Boží přirozenosti a mít účast na výsadách Boží přirozenosti, jakými jsou vševědoucnost, věčná blaženost a nesmrtelnost atp. A podobně ten, který je pravý Bůh, nemohl sice přestat být Bohem, ale mohl jako Bůh dobrovolně vzít účast na naší lidské přirozenosti a mít účast na všech jejích vlastnostech, jako je omezené vědění, lidský růst, trpitelnost, smrtelnost atp., aniž by pozbyl svých božských vlastností neboli své "kořisti". A tak on i učinil, ač "způsobem bytí byl roven Bohu", ale přesto "na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži" - ten, který je roven Bohu, neboť je Bůh - Syn rovný Otci, neboť JEDNO s Otcem. A to vše proto, aby se učinil JEDNO s námi, neboli "prvorozený z mnoha bratří", ač stále i nadále Pán a Bůh. Protože u Boha není nic nemožného, tím spíš, když tak činí z lásky, z lásky k nám.