Básně ( v poezii i próze ) na cestě s Ježíšem

[Magdalena07]

“ vše bezbožné musí zaniknout”

Amen, buď vůle Tvá
_________________
Magdalena

[brusle7]

[Miriam]

Děkuji Jsem ráda, že se líbila

[Magdalena07]

Běh mého života dospěl, žel
na křehké loďce bouřným oceánem
až k přístavu, kde všichni jednou stanem
dát počet ze svých zlých a dobrých děl.

Teď teprv vidím, jaký to byl klam,
ta představa, dle níž jsem viděl stále
v umění svoji modlu, svého krále,
ta touha, jíž se člověk ničí sám.

Co zmohou lásky , z kterých už nic není,
teď, když jsem dvojí smrti na dosah?
Jedna je jistá, ze druhé mám strach.

Už ani malba, ani sochaření
nezhojí duši, obrácenou výš -
k Lásce, s níž vzpíná k nám své paže kříž


Tento sonet poslal Michelangelo v září 1554 G. Vasarimu, který vydal v roce 1568 knihu
"ŽIVOT MICHELANGELA BUONAROTIHO"

Nic nemůže naplnit duši radostí, ani tak výjimečný talent, jakým byl Michelangelo obdarován, pouze a jedině
JISTOTA Lásky J. Krista


Halelujah
_________________
Magdalena

[Miriam]

Velmi krásná a známá báseň. Ani nevím, zda byla součástí nějaké větší sbírky?

[brusle7]

Dvě slova k básni stačí:

M I L U J I
T Ě !

[Miriam]

Budeme stále spolu
ve světě, který se mění.
S křídly volní, nezamčení,
budeme vším, k čemu nás povolá
Láska a Život se shora
a kdyby záhy už měl přijít soud,
tím snazší bude tíhu doby překlenout
a vstoupit do světla milosti,
zpívat si z plnosti radosti
a v blaženém pocitu splynout v Duch Boží,
jenž pro své vítězné vše nové tvoří!

[Magdalena07]

Amen
Halelujah
_________________
Magdalena

[brusle7]

[Miriam]

Žasnu,
jak láska léčí,
ty rány,
co byly kruté a pak mělčí,
najednou nejsou,
nikde po nich ani zdání.
Láska a požehnání
smyjí bolest zcela
a zhojí rány úplně,
byť pálily ještě včera,
Tvá láska je vzala
pryč ze dlaně.

[Magdalena07]

“ Láska a požehnání
smyjí bolest zcela
a zhojí rány úplně,”


Vše bude zapomenuto, přikryté Jeho Láskou a slzy budou jen z radosti ze shledání s těmi, které jsme milovali .

Amen
_________________
Magdalena

[brusle7]

[brusle7]

Kdo jsme Církev?

Hliněné nádoby

rozptýlené po celém světě

ukrývající ten největší poklad

i zároveň jej zjevující


Kdo jsme Církev?

V blátě šlapeme

po stezkách neprošlapaných

v důvěře v Boží slovo

a v Kristu se schovávající

před útoky

směřující ke zničení pokladu

největšího, nejvzácnějšího

v nás...


Ježíši, Hlavo církve

který jsi tu s námi

a zároveň přebýváš v nás

chraň nás prosím svým štítem

dokud to tak má být

na tomto světě

a než budeme plně

úplně plně a navěky

jen v Tobě a Tvoji...


Brusle7

[brusle7]

BÁSEŇ 2

(v návaznosti na diskusi o přítomnosti Církve na GS) :


Kdo jsme, Křesťané,

že na liteře tak lpíme

že Církev

s živým Kristem uvnitř nás

pro tvrdost srdcí

mezi sebou

/i v nás samých /

stále nevidíme?


Brusle7