 |
Právě je 1160 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:
Willy
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
155277204
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
°
GRANO SALIS - ZRCADLO NAŠÍ EKUMENY
I ty můžeš ovlivnit, jaké budou tyto stránky!
GRANO SALIS si tvoří návštěvníci sami!
Nebojme se říci nahlas, co si myslíme
GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik. Máte-li zájem zveřejnit svůj názor na jakýkoliv příspěvek, můžete tak velice snadno učinit pouhým kliknutím na odkaz Poslat článek v hlavním menu.. Můžete též reagovat pomocí odkazu komentář , který je v úpatí každého článku. Na jednotlivé komentáře lze pak reagovat odkazem odpovědět nebo Poslat komentář. Pro další informace klikněte zde.
|
|
poslal brusle7 Odešla jsem po opakovaných diskusních "nárazech" z nesmyslné diskuse k tématu odpouštění.
Posledním a závěrečným "nárazem", který jsem dodnes "nevydejchala", byla slova jednoho křesťanů (ve vzájemné diskusi pod jeho článkem) vůči druhému křesťanu, že "si" ten druhý něco řeší - ve smyslu oddělení "já, ty - my, vy"...
Nemám zájem o diskusi křesťanů ve smyslu "vy - my", ale jen o diskuse "my".
|
poslal brusle7
Co bych chtěla sdílet s Křesťany - v rámci možností:
/i když jde o téměř nesdílitelné/:
DUCHOVNÍ ŽIVOT, DUCHOVNÍ CESTA
ThDr. Jiří Skoblík (morální teologie): Duchovní manželství - z knihy Poznámky ke křesťanské etice - výňatky:
|
poslal brusle7
V podobenství o Samaritánovi čteme:
"Jdi a jednej také tak".
Nebo dále v Bibli čteme o slovech Pána Ježíše:
"Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou."
|
poslal rosmano
Kým byl Ježíš ? Kým je Ježíš ?
Ta otázka hýbala Ježíšovými současníky po celé 3 roky Jeho působení v Galilei, v Judsku, v Samaří. Tuto otázku si kladli všichni, kteří o Něm slyšeli, kteří Ho viděli, kteří Ho potkali. A to tak dlouho, až došli ke správnému poznání, kým Ježíš je.
Ježíš také chtěl vědět, co si o Něm lidé myslí, že je. Obzvlášť ti Jemu blízcí.
A sám Ježíš na tuto otázku dával jasnou odpověď.
A sice že : JÁ JSEM MESIÁš, KRISTUS.
Což znamená : Boží Pomazaný, Král Izraele.
To i démoni o Něm věděli.
Že je Ježíš Kristus, dosvědčuje Písmo na desítkách, stovkách míst. Že apoštolové věřili, že Ježíš je Kristus, vyplývá už jenom ze stovek v jejich dopisech použitého sousloví " Ježíš Kristus ". Neznamená to nic jiného, než přesvědčení, že Ježíš je KRISTUS. To není jméno a příjmení Pána Ježíše. Jeho matka, Marie, nebyla Marie Kristusová. To je Ježíšův vznešený titul, zároveň poslání, jediný Mesiáš vybraný Bohem ze všech lidí.
V Novém zákoně je v souvislosti s Ježíšem použitý pojem, titul KRISTUS více než 400 krát.
Kromě toho titul MESIÁŠ, což znamená Kristus, dalších více než 70 krát.
Uvedu několik :
Mt 2:4: Svolal všechny vrchní kněze a učitele lidu a ptal se jich, kde se má narodit Mesiáš. Mt 16:20: Tehdy učedníky přísně napomenul, aby nikomu neříkali, že on je Mesiáš. Mt 23:10: Také si nenechte říkat ‚vůdcové', protože máte jediného Vůdce, Mesiáše.
Mt 27:22: "A co mám udělat s Ježíšem zvaným Mesiáš?" ptal se Pilát. "Ukřižovat!" zvolali všichni. Mk 8:29: "A za koho mě máte vy?" zeptal se. "Ty jsi Mesiáš!" odpověděl mu Petr. Mk 9:41: Kdo by vám podal i jen pohár vody, protože patříte Mesiáši, amen, říkám vám, že nepřijde o svou odplatu.
Mk 14:61: On však mlčel a nic neodpovídal. Znovu se ho velekněz otázal a řekl mu: „Jsi ty Mesiáš, Syn Požehnaného?“ 62 Ježíš řekl: Já jsem. L 2:26: Duchem svatým mu bylo sděleno, že nezakusí smrt, dokud neuvidí Hospodinova Mesiáše. L 4:41: Z mnohých vycházeli démoni s křikem: "Ty jsi Boží Syn!" On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš. L 24:26: Copak to všechno nemusel Mesiáš vytrpět, než vejde do své slávy?" L 24:46: Řekl jim: "Tak je psáno - Mesiáš musel trpět a třetího dne vstát z mrtvých.
J 1:41: Ten jako první nalezl svého bratra Šimona. Řekl mu: "Našli jsme Mesiáše!" (což je v překladu Kristus) J 3:28: Vy sami jste mi svědky, že jsem řekl: Já nejsem Mesiáš, ale jsem poslán před ním (před Mesiášem).
J 4:25: Žena odpověděla: "Vím, že přijde Mesiáš" (který je nazýván Kristus). "Až přijde, vysvětlí nám všechno." 26 "To jsem já," řekl jí Ježíš; "ten, kdo s tebou mluví!" J 4:29: "Pojďte se podívat na člověka, který mi řekl všechno, co jsem udělala. Není to snad Mesiáš?"
J 9:22: (Jeho rodiče to řekli, protože se báli židovských představených. Ti se už totiž dohodli, že kdokoli ho vyzná jako Mesiáše, bude vyobcován ze synagogy. J 11:27: "Ano, Pane," odpověděla. "Já jsem uvěřila, že ty jsi Mesiáš, Boží Syn, který má přijít na svět."
J 20:31: Tyto jsou ale zapsány, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Boží Syn, a abyste skrze víru měli život v jeho jménu.
Sk 3:18: Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět. Sk 3:20: až k vám pošle ohlášeného Mesiáše - Ježíše, Sk 5:42: Každého dne pak nepřestávali v chrámu a po domech učit a prohlašovat Ježíše za Mesiáše. Sk 9:22: Saul ale kázal stále mocněji a svými důkazy, že Ježíš je Mesiáš, popouzel damašské Židy. Sk 17:3: Vysvětloval a dokazoval jim, že Mesiáš musel trpět a vstát z mrtvých a že "toto je Mesiáš: Ježíš, kterého vám kážu!" Sk 18:5: Když pak z Makedonie dorazili Silas a Timoteus, Pavel se zcela oddal kázání Slova a dokazoval Židům, že Ježíš je Mesiáš.
Mt 1:16: a Jákob zplodil Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš zvaný Kristus. Mt 1:1: Kniha rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova: Mt 1:17: Celkem tedy bylo čtrnáct pokolení od Abrahama po Davida, čtrnáct pokolení od Davida po babylonské zajetí a čtrnáct pokolení od babylonského zajetí po Krista. Mt 1:18: Narození Ježíše Krista se událo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi, ale předtím, než se vzali, se ukázalo, že je těhotná z Ducha svatého.
J 4:42: Té ženě pak říkali: „Teď už věříme ne pro to, co jsi říkala ty, ale sami jsme ho slyšeli a víme, že toto je skutečně Zachránce světa, Kristus.“ J 6:69: a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi Kristus, ten Svatý Boží. “
atd atd.
S časem se ta otázka přetransformovala na zcela zavádějící nesmyslnou otázku : "Kým byl/je Ježíš Kristus". Místo "Kým byl/je Ježíš" Zcela mylnou a nepatřičnou otázku, kterou si nikdo v Ježíšových dobách nekladl. Žádná jiná varianta otázky i odpovědi než Kým je Ježíš ? -> KRISTUS, nepřicházela v úvahu. Všichni věděli, kdo je Bůh. A že Bůh je jenom JEDEN. Bůh je duch. Je neviditelný, přebývající v nepřístupném světle, jehož nikdo nikdy nespatřil a ani spatřit nemůže. Proto ani Ježíš, ani apoštolové, NIKDY NIKOMU nezvěstovali, NIKOHO nepřesvědčovali, že Ježíš je Bůh. Vždycky "Ježíš je KRISTUS, MESIÁŠ"
Všelijakým myslitelům, filosofům a fabulátorům už nestačilo poznání, že Ježíš je KRISTUS, MESIÁŠ. Navzdory tomu, co o Ježíši mluví Písmo. Navzdory velmi jasným slovům, např.:
1J 5:1: Každý, kdo věří, že Ježíš je Kristus, je zrozen z Boha.
A začali laškovat s myšlenkou, jestli náhodou Ježíš nebyl/není Bůh. Tyto představy a myšlenky vedly až k definování Boha Trojice v roce 381 AD na koncilu v Konstantinopoli (navzdory mnoha textům Písma, že Bůh je JEDEN - OTEC.) Dokonce i překážku striktního monoteismu Židů překonali vymyšlením filosofických konstrukcí o tom, že JEDEN jsou TŘI. A TŘI jsou JEDEN.
|
poslal Dzehenuti PEKLO V RÁMCI KONCEPTU VŠEVĚDOMÍ (JEDINÝ BŮH)
🧠 ZÁKLADNÍ DEFINICE
Peklo není místo.
Peklo je stav existence fragmentu vědomí, který je odpojený od Vševědomí (jediný Bůh).
⚙️ PODSTATA PEKLA
V našem konceptu:
-
Vševědomí (jediný Bůh) = řád, jednota, informace, láska
-
fragment = část, která může jednat samostatně
|
|
poslal Lutrik První
čtení: Izaiáš 32, 15-17: „Až se však na nás vylije shůry
Duch, tehdy se z pouště stane sad a sad se bude za les počítat.
Na poušti pak bude právo přebývat a domovem spravedlnosti bude
sad. Ovocem spravedlnosti bude mír, dílem spravedlnosti bude klid a
bezpečí až navěky.“
Druhé
čtení: Skutky 2, 1-13: „Když nastal den letnic, byli všichni
shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako
když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A
ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z
nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali
ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a
když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože
každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni
a divili se: "Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z
Galileje? Jak to, že je slyšíme každý ve své rodné řeči:
Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judeje a
Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a krajů Libye u
Kyrény a přistěhovalí Římané, židé i obrácení pohané,
Kréťané i Arabové; všichni je slyšíme mluvit v našich
jazycích o velikých skutcích Božích!" Žasli a
v rozpacích říkali jeden druhému: "Co to má znamenat?"
Ale jiní říkali s posměškem: "Jsou opilí!"“
Čtení
ke kázání: Galatským 5, 22-23: „Ovoce Božího Ducha však
je láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,
tichost a sebeovládání. Proti tomu se zákon neobrací.“
|
poslal sodofka hele, moc sem to nesledoval, ale když sem šel kolem, všim sem si, že tonda cizinec tady něco píše o odpuštění, jako že prý podle něj "Bůh odpustil všem lidem.
Je to součást křesťanského učení, Písma svatého, věřím tomu. Je to moje víra. Věřím tedy i tomu, že Pán Bůh odpustil i tobě, i když jsi odpuštění nepřijal."
no ale abysme si ujasnili, co učí pán, písmo a apoštolové, tak pár citací a zmínek, kerý jasně ukazujou, že tondovo přesvečení de šejdrem k učení pána a písma a toho, co učej pánovi apoštolové, kerý jasně svorně učej, že člověk musí učinit pokání neboli metanoiu, aby mu bůh moh odpustit, |
|
poslal Myslivec Na tom jak kdo užije biblický verš o perlách a sviních se ukazuje duchovní stav toho člověka, a taky se ukáže jeho vztah k Božímu slovu.
Ukazuje se to na tom, co si kdo dosazuje do pojmu "perla".
Často to bývá nějaký náboženský názor, který když je odmítnutý, tak se stane kladivem na ty "svině lidi", kteří se nenechali přesvědčit o nějaké hlouposti.
Teprve až po odmítnutí zkažené perly u nich následuje onálepkování lidí za svině. Jenže tak tomu v Božím slově není. Křesťan identifikuje svini před tím, a žádné perly pak nehází. A tu svini neidentifikuje jako člověka, ale jako zlého ducha, který v člověku působí. Tou sviní ve verši se totiž myslí zlí duch, a ne člověk. Nevedeme boj proti lidem, ale proti duchovním mocnostem zla.
A tento "sviňský" přístup pak usvědčuje svévolníka ze lži právě v tomto jeho přístupu. Hodí svou zkaženou perlu pod někoho, a teprve pak vykřikuje o sviních a označí člověka za svini. Je to mega hnusná manipulace Božím slovem.
|
poslal cizinec Odpuštění (anglicky forgiveness) je vnitřní proces, při kterém člověk dobrovolně uvolní pocit křivdy, hněvu, zášti nebo touhy po pomstě vůči někomu, kdo mu ublížil – ať už slovem, činem nebo opomenutím.
Není to totéž jako zapomnění, ospravedlnění nebo smíření.
Odpuštění se týká především tebe samotného: rozhodneš se, že bolest z minulosti už nebude řídit tvou přítomnost a budoucnost. Není to slabost, ale naopak akt velké vnitřní síly.
|
|
poslal rosmano
Ano. Pán sodofka nekompromisně hájí pravdu a vyvrací všechny lži, lživá tvrzení. Nejen lež Pána Ježíše Krista o Jediném Pravém Bohu. Ale i mnohé lži apoštola Pavla, týkající se toho tématu.
Bystrý úsudek pana sodofky, duchovní poznání a mysl přemožena pravdou zcela znemožnila apoštola Pavla a jeho lživá tvrzení. A že jich je nemálo.
Tak se to jeví, že listy apoštola Pavla budou muset do budoucna být vyřazeny z Písma svatého. Také kapitoly ze Skutků apoštolských, pojednávající o ap. Pavlovi musí být odstraněny. Budou odstraněny a nahrazeny příslušnými odstavci katechismu katolické církve.
|
|
poslal Lutrik První čtení: Jeremiáš 16, 1-2: „Stalo se ke mně slovo Hospodinovo: "Neber si ženu. Nebudeš mít na tomto místě syny ani dcery.“
Druhé čtení: Matouš 19, 3-12: „Tu k němu přišli farizeové a pokoušeli ho: "Je dovoleno propustit manželku z jakékoli příčiny?" Odpověděl jim: "Nečetli jste, že Stvořitel od počátku 'muže a ženu učinil je'? A řekl: 'Proto opustí muž otce i matku a připojí se ke své manželce, a budou ti dva jedno tělo'; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!" Namítnou mu: "Proč tedy Mojžíš ustanovil, že muž smí propustit svou manželku tím, že jí dá rozlukový lístek?" Odpoví jim: "Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od počátku to však nebylo. Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného důvodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží." Učedníci mu řekli: "Jestliže je to s mužem a ženou takové, pak je lépe se neženit.“ On jim odpověděl: "Ne všichni pochopí to slovo; jen ti, kterým je dáno. Někteří nežijí v manželství, protože jsou k tomu od narození nezpůsobilí; jiní nežijí v manželství, protože je nezpůsobilými učinili lidé; a někteří nežijí v manželství, protože se ho zřekli pro království nebeské. Kdo to může pochopit, pochop.“
Čtení ke kázání: 1 Korintským 7, 25-35: „Co se týká neprovdaných, nemám žádný rozkaz Páně, ale dávám jen radu jako ten, kdo je pro milosrdenství Páně hoden důvěry. Domnívám se, že vzhledem k tomu, co má přijít, je pro člověka nejlepší zůstat tak, jak je. Máš ženu? Nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej. Ale i když se oženíš, nezhřešíš. A vdá-li se dívka, nezhřeší. Dolehne však na ně tíseň tohoto času. Toho vás chci ušetřit. Chci říci, bratří, toto: Lhůta je krátká. Proto ti, kdo mají ženy, ať jsou, jako by je neměli, a kdo pláčí, jako by neplakali, a kdo jsou veselí, jako by nebyli, a kdo kupují, jako by nevlastnili, a kdo užívají věcí tohoto světa, jako by neužívali; neboť podoba tohoto světa pomíjí. Já bych však chtěl, abyste neměli starosti. Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen. Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem. Provdaná se stará o světské věci, jak by se zalíbila muži. To vám říkám, abych vám pomohl, ne abych vás uvedl do nesnází, ale abyste žili důstojně a věrně lnuli k Pánu bez rozptylování.“
|
poslal brusle7 Vnímám duchovní manipulaci a duchovní lynč ohledně tématu ODPUŠTĚNÍ.
|
|
poslal Dzehenuti 1. Základ: Jednota bez pohybu
Na úplném základu:
👉 existuje Vševědomí (jediný Bůh)
👉 stav bez času, bez prostoru, bez rozdílu
👉 tedy:
-
žádný pohyb
-
žádná změna
-
žádný čas
🧠 Klíč
👉 bez rozdílu není zkušenost
👉 proto vzniká:
vztah = Logos = „skrze něj“
2. Prvorozený: Základ vztahu
Bible říká:
👉 „On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření…
skrze něho bylo stvořeno všechno“
(List Koloským 1,15–16)
👉 „Na počátku bylo Slovo…
skrze ně všechno povstalo“
(Evangelium podle Jana 1,1–3)
🔥 Význam
👉 Ježíš Kristus (Logos):
-
není jen postava v čase
-
je první vztah
-
je most mezi jednotou a projevem
|
|
poslal Dzehenuti Vědomí, hra a návrat k jednotě ve světle Písma
1. Úvod: Jednota jako základ
Co když realita není jen hmotný svět, ale prožitek vědomí skrze různé perspektivy?
Bible opakovaně naznačuje, že existuje hlubší jednota:
👉 „v něm žijeme, pohybujeme se a jsme“
(Skutky apoštolů 17,28)
👉 tedy:
existence samotná je ukotvena ve Vševědomí (jediný Bůh)
2. Člověk jako obraz
👉 „Bůh stvořil člověka ke svému obrazu“
(Genesis 1,27)
To znamená:
-
člověk není jen hmota
-
ale nese v sobě „otisk-ducha“ Vševědomí (jediný Bůh)
👉 tedy:
|
|
poslal rosmano
Ano. Pan sodofkovi se povedl majstrštyk. Povedlo se mu mnoha důkazy vyvrátil Ježíšova slova. Dokázal, že Pán Ježíš Kristus lhal, a to ve zcela zásadní věci. A také ne ledaskomu. Lhal přímo Bohu Otci, Bohu Nejvyššímu, když se k Němu modlil :
J 17:1: Když to Ježíš pověděl, zvedl oči k nebi a řekl: "Otče, .... aby poznali TEBE, JEDINÉHO PRAVÉHO BOHA,.."
|
poslal Willy Vzhledem k tomu, že tu v poslední době ovládla většinu prostoru Brusle, mám na srdci položit jí veřejně určitou porci otázek, na něž zde odpovědi sice nečekám, poněvadž na žádné mé otázky v komentářích neodpovídá, nicméně, jak jsem uvedl v názvu článku, jsou určeny v podstatě pro každého, kdo bude článek číst a odpovídat na ně může v soukromí s Bohem, pokud Jej zná nebo i jinak podle vlastního uvážení.
Rozděleny jsou na otevřené a uzavřené otázky s tím, že bude-li třeba, mohou být položeny i další doplňující.
|
|
poslal Nepřihlášený Sen ve snu, Malý princ a vrstvy Vševědomí Úvaha o tom, zda jedno vědomí může žít ve všech formách současně Občas přijde poznatek ne jako výsledek výpočtu, ale jako rozpomínání. Jako když do sebe zapadne dílek, který byl dlouho zasutý. Takový moment může přijít skrze sen, symbol, rozhovor nebo nečekanou synchronii. Jedna vzpomínka otevřela hlubší pochopení našeho konceptu Vševědomí. Byl to živý sen — tak živý, že působil jako realita. Nebyl to chaotický nebo fantaskní sen, ale koherentní svět, ve kterém existovalo jiné „já“.
|
|
poslal rosmano
K zamyšlení ...
Někteří z diskutujících zde , hlavně katolíci, rozumí slova Pána Ježíše Nikodémovi o tom, že "Jestliže se nenarodí někdo z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království." - tak, že to znamená pokřtění ve vodě, a to pokřtění dle Mat 28,18 - ve jméhu Otce i Syna i Ducha svatého. A tím je myšlen obřad křtu, jako nemluvňata v drtivé většině. Tím jako že vešli do Božího království (resp. splnili podmínky pro vstup do Božího království ?)
|
|
poslal rosmano Apoštol Pavel píše v listu Timoteovi velmi silná a zásadní slova, o kterých se z pochopitelných důvodů v trinitárních církvích nemluví, nevyučuje a nekáže. Vyhýbá se jim velkou oklikou. Ta slova jsou o Pavlově chápání, vnímání zásadních teologických a christologických otázek. Ale nejen to. Zde Pavel také zřetelně zjevuje, co je hlavním obsahem jeho zvěstování evangelia po celém tehdejším světě, kam se jenom stačil dostat. A také nám ta slova říkají, že si to ap. Pavel sám nevymyslel, ale že přesně k tomu byl ustanoven apoštolem, hlasatelem i učitelem. Aby přesně takové pravdy lidem zvěstoval, aby byli zachráněni, spaseni.
|
|
|
